Hranická Propast Řez / Hranická Propast | Georadar
V Hranické propasti se nachází nejhlubší zatopená sladkovodní jeskyně na světě. Celková hloubka propasti je 473, 5 m (2016), zatopená část je hluboká 404 m (2016). Po setkání s paní Vysokou na Speleofóru 2016 jsem byl požádán o příležitostné proměření okolí propasti georadarem. Taková příležitost se naskytla v listopadu při zpáteční cestě ze Slovenska. Na místo měření dojel i pan Kalenda, který byl dobře obeznámen s místní situací a navrhl směry měření profilů. Chtěli jsme zachytit známé dutiny blíže pod povrchem (do 100 m) a pokusit se nalézt hlouběji uložené anomálie. Na měření jsme použili 6 m dlouhé antény s centrální frekvencí 25 MHz. Po nedávných zkušenostech z měření ve Slovinsku jsme georadar nastavili na časový záznam do 10. 000 ns, který by měl teoreticky zachytit odrazy z hloubky přes 500 m. Ve Slovinsku byly nejhlubší odrazy kolem 250 m, takže jsme se domnívali, že máme dostatečnou rezervu. Změřili jsme za dvě hodiny asi 1800 m proflů na zoraném poli i v lese kolem propasti.
Rez toolkit
Hladina jezírka se nachází v hloubce 80 metrů od povrchu. Okolí propasti je známé četnými krasovými útvary, jako jsou jeskyně, dutiny a závrty. Nejhlubší suchou vertikálou světa je 603 metrů dlouhá jeskyně Vrtoglavica ve Slovinsku. Nachází se v Kaninských horách v Julských Alpách. Také název této jeskyně je dost výstižný, slovo "vrtoglavica" znamená slovinsky "závrať". V našem výčtu světových rekordů musíme zmínit i vůbec nejhlubší přírodní jeskyni na světě, kterou je 2191 metrů hluboká jeskyně Voroňja (Kubera) v gruzínské Abcházii. Hranický kras vznikl sirnými výrony Hranický kras představuje unikátní území: na rozdíl od většiny krasových útvarů nevznikla leptáním vod prosakujících z povrchu, ale silnými výrony termálních minerálních pramenů z hlubin. Součástí propasti je i jeskyně nad hladinou vody, tzv. Suchá rotunda. Potápěči, kteří se vydali do hlubin jeskyně pod jezírkem, získali krásné záběry krápníkové výzdoby, především tzv. gejzírových krápníků, což jsou krápníky s tvarem sopky a kráterem, ze kterého tryskala minerální voda v dobách největší vulkanické aktivity.
Celá oblast je součástí Národní přírodní rezervace Hůrka. Jedná se o největší hranické zvláště chráněné území, které leží na pravé straně řeky Bečvy na posledních výběžcích Moravskoslezských Beskyd. NPR byla zřízena v roce 1952 za účelem ochrany květeny, zvířeny a krasových jevů. V jejím okolí se nachází krasové území v podobě ostrůvků devonských vápenců. Rezervací vás provede i Naučná stezka NPR Hůrka. Návštěvníci se mohou na trase stezky seznámit s chráněným územím a jeho společenstvy, které se liší podle dvou odlišných geologických podloží a krasovými jevy. Nachází se zde také zřícenina středověkého hradu Svrčova, odkud se otevírá pohled do údolí řeky Bečvy s areálem lázní.
Dnes již sestup k jezírku není z bezpečnostních důvodů možný. Propast si získala publicitu také jako místo, kde v roce 1883 zavraždil jednu ze svých obětí sériový vrah Hugo Schenk. Hůrka Národní přírodní rezervace Hůrka u Hranic byla vyhlášena r. 1952, rozprostírá se na ploše 37, 45 ha na rozhraní devonských vápenců a mladších kulmských hornin. Díky specifickému geologickému vývoji nalezneme v okolí Hranic unikátní krasové jevy – Zbrašovské aragonitové jeskyně a Hranickou propast. Místní vápenec se ovšem těží také jako cementářská surovina, což už v 19. století vedlo ke zničení Černotínských jeskyní. Území je zajímavé nejen z geologického, ale i botanického hlediska, jak ukazují další panely naučné stezky. Pověsti Hranická propast je opředena množstvím pověstí, které se týkají především jejího vzniku, původu jejího německého názvu Gevattersloch (Kmotrova díra) či poustevníků usazených v okolí. Často je vznik propasti spojován s obyvateli svrčovského hradu. V jedné z pověstí se objevuje také postava bílé paní: Ve zříceninách nedaleko Hranic jsou ukryty poklady, jichž lze dosáhnout na Velký pátek.
Hranická propast red hat
Konec odbočky, která je důležitá pro pochopení vzniku Hranického krasu. Nad poklidným lázeňským místem Teplice nad Bečvou, jehož pohodu narušuje jen silniční a železniční tah mezi Moravou a Slovenskem, najdeme neobyčejný krasový jev, jehož hloubka není dosud změřena a není ani dobře popsán. Není ani stoprocentně znám mechanismus jeho vzniku. Hranická propast. Do r. 2016 druhá nejhlubší na světě, po potápěčském průzkumu má prvenství. Abychom pochopili vznik Hranického krasu, musíme si udělat krátký exkurs do geologie Moravské brány. Starší Český masív byl v prvohorách mohutným horstvem, které se postupně zarovnávalo, až dostalo podobu plošiny. Ve druhohorách litosférická deska, na níž je dnes naše území, velmi pomalu "plula" od jihu na sever a překonávala přitom rovník. Na celém našem území panovalo tropické klima. V okolí dnešních Hranic vznikl v ostrůvku vápenců zvláštní kras, úplně stejný, jaký dnes známe z některých oblastí Číny nebo Vietnamu - kras s věžemi nebo kuželovitými vápencovými kopci, které se nazývají mogoty.
Hranická propast rezé
- Hranická propast řez rez cleaner
- Vzpomínky, myšlenky a oči
- Krádež dřeva v lese
- Mala klec pro krecka levně | Mobilmania zboží
- Co pomáhá na naval 2010
O Hranické propasti jsem četl již jako desetiletý kluk a to ve mně nastartovalo touhu, se v této světově jedinečné lokalitě, která je tak blízko a zároveň tolik vzdálená, potápět. V současnosti je Hranická propast druhá nejhlubší zatopená jeskyně na světě po té, co se Krzysztof Starnawski potopil do 215m a spustil sondu do 345m. Ve svých fantaziích jsem se zde potápěl mnohokrát, ale tentokrát jsem dostal skutečnou příležitost. Na Techmeetingu jsem se potkal a seznámil s vedoucím brněnských policejních potápěčů Michalem Gubou, který je zároveň členem spolku Hranický kras. Na propasti teď provádějí instalaci nových čidel pro tamní výzkum a bude zapotřebí vrtat do skály. Aleš Procháska zkonstruoval podvodní akuvrtačku, která by se jim pro tyto účely náramně hodila a tak ho, a spolu s ním i mě, pozvali na Hranickou se zapotápět. Musím říct, že mně to udělalo větší radost, než kdybych pozván někam k moři, protože Hranická propast je místo, kam se dostanou jen vyvolení a šťastlivci. Jako každá jeskyně je i Hranická chráněná zákonem 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny a vstup je zde možný pouze na výjimku.