Rytířský Řád Křižovníků S Červenou Hvězdou
Do stejného okruhu patří i kostel sv. Linharta u Karlových Varů, kostel v zaniklém Vranově a v Olšových Vratech, jež jsou zmiňovány v listině krále Václava I. z roku 1246 také v souvislosti s předáním zdejších majetků řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Karlovarský kostel sv. Maří Magdalény je poprvé zmiňován roku 1485, vlastní farnost při kostele vznikla až roku 1491, po přenesení od nedalekého kostela sv. Linharta.
- Rytířský řád Křižovníků | Muzeum Karlova Mostu
- Řád Křižovníků s červenou hvězdou | Muzeum Karlovy Vary
- Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou (Praha, Staré Město) • Firmy.cz
- Rytířský_řád_křižovníků_s_červenou_hvězdou : definition of Rytířský_řád_křižovníků_s_červenou_hvězdou and synonyms of Rytířský_řád_křižovníků_s_červenou_hvězdou (Czech)
- Úvod - Římskokatolická farnost
- Wikipedie
Rytířský řád Křižovníků | Muzeum Karlova Mostu
Řád Křižovníků s červenou hvězdou | Muzeum Karlovy Vary
Později (1420) byla budova pražského špitálu u Kamenného mostu husity poškozena, vypleněny statky zaručující obživu nemocných a těch, kteří o nemocné pečovali (Hloubětín, Ďáblice, Tursko a Dobřichovice). Řádový majetek, základna pro obecně prospěšnou špitální službu, byl rozchvácen. I mimo Prahu samotnou, kam bludem vedená a pravdě nauky Církve a disciplíně světských i Božích zákonů odcizená noha husitských pustošitelů vstoupila, zadupala kvetoucí dílo křesťanské lásky k bližnímu mnohde navždy do nicoty. Takto navždy zanikly špitály v Sušici, Klatovech, Budějovicích a v Litoměřicích; komendy ve Stříbře, Písku a v Ústí nad Labem. Ke své vlastní škodě chátra zničila vzácná místa, kde se pečovalo o blaho společnosti. Na obnovení obdobné blahodárné a bezplatné péče o nemocné si pak musel národ počkat mnohá desítiletí, ne-li staletí. Zde pak se blíže nezmiňuji o obětech na životech řádových kněží a pečovatelů o nemocné a rovněž nezmiňuji se o značných jiných škodách, např. na uměleckých dílech.
Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou (Praha, Staré Město) • Firmy.cz
Rytířský_řád_křižovníků_s_červenou_hvězdou : definition of Rytířský_řád_křižovníků_s_červenou_hvězdou and synonyms of Rytířský_řád_křižovníků_s_červenou_hvězdou (Czech)
Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou, jediný řád českého původu, se vyvinul z laického špitálního bratrstva, založeného roku 1233 sv. Anežkou Přemyslovnou (1211 – 1282) u kostela sv. Haštala v Praze. Roku 1237 povýšil papež Řehoř IX. bratrstvo na řád s řeholními pravidly. Od roku 1238 měl Řád již vlastní samosprávu. Po kratším pobytu u kostela sv. Petra na Poříčí se roku 1252 Křižovníci trvale usidlují u Juditina mostu, kde byl záhy vybudován klášter, špitál Svatého Ducha s kostelem sv. Františka. Z výhodné polohy konventu při důležité obchodní trase vyplývaly řeholníkům i jisté povinnosti (opevňovací práce, údržba mostu aj. ). Pražský konvent se stal hlavním sídlem nejvyššího představeného. Po svém vzniku se řád rychle rozšířil na území Moravy, Slezska, Polska i Uher.
Úvod - Římskokatolická farnost
- Rytířský_řád_křižovníků_s_červenou_hvězdou : definition of Rytířský_řád_křižovníků_s_červenou_hvězdou and synonyms of Rytířský_řád_křižovníků_s_červenou_hvězdou (Czech)
- Diskuze: Stavební spoření
- Jak rozcvičit ruku po zlomenině youtube
- Řád křižovníků s červenou hvězdou v modrém poli – Wikipedie
- Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou (Praha, Staré Město) • Firmy.cz
Wikipedie
Roku 1252 bylo hlavní sídlo řádu přeneseno na křižovatku cest na pravém břehu Vltavy, k Juditinu mostu. U paty mostu byl vystavěn nový hospitál s kostelem sv. Františka. Obě patrocinia upomínají na kolébku křížovnického řádu a na Anežčin klášter Na Františku. Dnes se na místě prvního kostelíka tyčí raně barokní stavba z let 1679 – 1688, zbudovaná podle plánů vynikajícího architekte Jeana B. Matheye, vyzdobená freskami V. V. Reinera a oltářními obrazy M. L. Willmanna aj. K. Lišky. Původní gotický kostel však nezanikl docela. Díky postupnému zvyšování terénu Starého Města se jeho přízemí již koncem středověku dostalo čtyři metry pod úroveň náměstí a pod barokním chrámem zůstalo zachováno. Štíhlé opukové pruty svědčí o práci téže stavební huti, která budovala svatyni kláštera Na Františku. Interiér byl adaptován na hrobku a na špitální kapli vyzdobenou roku 1683 umělými krápníky ( tzv. grotta). Barokní část konventu při kostele sv. Františka stojí na základech Juditina mostu, který byl oproti pozdějšímu Karlovu mostu orientován více k severu.
Tento vý-znamný řád přežil nacistickou i komunistickou perzekuci, ovšem počet členů se velmi snížil a dodnes je nejmenším katolickým řádem. Dej Bůh, aby na přímluvu svaté Anežky se rozhojnily jeho řady, ke konání bohulibé činnosti ve službě všem potřebným a strádajícím.